Bez ohledu na osobní názor či přesvědčení, Bůh se píše s velkým písmenem na začátku slova.
Například: Bože můj! Ó můj Bože! Boha jeho! Zatraceně Bože!
Řádky titulků se až na vyjímky nezalamují. Je to z toho důvodu, že různé programy mají různá písma, a to co u Vás vypadá jako přesně široké dva řádky, může u někoho jiného vypadat jako ošklivě různě dlouhé čtyři řádky.
Speciálním případem může být konverzace dvou lidí, s pomocnou pomlčkou na začátku každého řádku. Dlaším speciálním příkladem může být, pokud hovořící osoba říká dvě extra speciálně oddělené věty.
Asi základním pravidlem může být otázka: "Zalamuji řádek, protože tak cítím to co postava říká, nebo proto že to lépe vypadá na MÉ obrazovce?"
Používat sprostá slova je naprosto v pořádku. Toto je přeci jenom Family Guy a my nejsme komerční televize. S Vaším překladem nadávky se vždy pokuste co nejblíže přiblížit významu anglického výrazu.
Tři tečky na konci věty značí buď náhlé přerušení jinou postavou, či odmlčení se a navázání po malé chvilce. Jedná se zásadně o rozdělení jedné věty. Tři tečky by neměli být na konci věty, která byla ukončena. Tři tečky by neměli být použity na rozdělení souvětí, pouze pokud by i postava učinila jisté odmlčení v rámci tohoto souvětí. Nemělo by být používáno na určení návaznosti dvou vět jedné osoby, kde tyto dvě věty byly pouze rozděleny do dvou titulků.
Například: Představte si jak asi hovořila osoba, která řekla následující větu:
"V dnešní době je velmi těžké ... chci říct ... je velmi záludné sehnat kvalitní animátory."
A nyní ta, která řekla následující větu:
"V dnešní době je velmi těžké, chci říct, je velmi záludné sehnat kvalitní animátory."
To samé platí pro dvě tečky na konci. Jenom proto, že následující větu říká ta samá postava, ještě nemusí každá věta končit dvěmi tečkami..
Já vím, že se opakuji, ale přece jenom je to častý nedostatek..
Vááážně častý. ;)
Při překládání by měla být použita především spisovná čeština. Můžete se řídit pravidlem, či spíše otázkou: "Kdybych byl v jejich kůži, jak bych to řekl?" Většinou je to otázka toho kdo s kým mluví. Například takový Adam West bude mluvit spisovně téměř vždy. V rámci rodiny může být hovorová mluva častější. Ale třeba Stewie, se svou pózou budoucího císaře Země, může často mluvit třeba i s Lois velmi vážným tónem. Záleží zkrátka hodně na tónů, jakým daná postava zrovna mluví. Pozor, že sprosté slovo ve větě ještě automaticky neznačí hovorovou mluvu.
Například: Někdy může být: "Čau, lidi, jak se máte?" Ale jindy zase: "Chci aby lidé věděli, kdo jsem."
Pokud v jedné větě přeložíte určité anglické slovo do češtiny nějak, překládejte ho v dalších větách stejně. Teď nemyslím když na jednom dílu pracuje víc lidí. pak je to pochopitelné. Ale opravdu by se to neměl vyskytnout různý překlad ve dvou posobě jdoucích větách.
Pokud slyšíte něčí jméno či příjmení, nepište to první co Vás napadne. I pokud danou osobu dobře znáte a nemá triviální jméno jako Jane Smith nebo John Doe, rychlý Google search zabrání trapným překlepům. Pokud zmiňovanou osobu neznáte, pak je vyhledání naprostou nutností, protože to co je možná dost dobrý odhad pro Vás, může být trapný omyl pro někoho jiného. A vyhledání jména v googlu zabere opravdu minutku.
Pokud nenajdee na první pokus někoho významného, odkazy na IMDB či nějaké hudební weby jsou dobrým ukazatelem, zkuste malou modifikaci ve jméně. I Google sám se vám často pokusí napovědět, koho vlastně hledáte.
Nejenom, že takto předcházíte zbytečným korekcím v budoucnu ale mnohdy i sami sebe obohatíte o novou znalost a lépe pochopíte děj seriálu.
Nebuďte smutný, tohle přece není myšleno jako nějaká výtka. Na to máte dost lidí kolem sebe, aby vám řikali co a jak máte dělat. Vaši učitelé, rodiče, šéfové, přítelkyně a přítelové. Tento text berte s nadhledem a pouze jako návod. Nikdo nebude mít řeči kvuli tomu, že napíšete "Ó můj bože!" nebo tak něco. Aspoň ne nahlas :D
A hlavně nezapoměňte, www.slovnik.cz je Váš přítel, www.urbanidictionary.com je Váš přítel a hlavně ... www.google.com je Váš přítel,